Proč pořád scrolluju?

Sociální sítě se za poslední desetiletí staly neoddělitelnou součástí našich běžných dní. Umožňují nám sdílet události v našich životech, a zůstat v kontaktu, i když jsme vzdálení mnoho kilometrů. Stále častěji si ale uvědomujeme, jak velký vliv na nás sociální sítě mají a kolik času na nich denně trávíme. Proč je někdy tak těžké se od nich odpoutat a dělat něco jiného?

Jak sociální sítě působí na náš mozek?

V našem mozku přirozeně funguje tzv. “systém odměny”. Jeho úkolem je zajistit naše přežití rozpoznáváním důležitých podnětů (např. voda, jídlo, sex) a po jejich přijetí uvolní dopamin (hormon, který ovlivňuje náladu). Tělo si zapamatuje situaci, ve které jsme odměny dosáhli/y, aby mohlo příjemného pocitu dosáhnout znovu. Návykové látky také působí na systém odměny, ale mnohem silněji než přirozené podněty. Dosáhnutím intenzivnějšího a rychle dosažitelného pocitu se přirozený systém odměny narušuje a náš mozek tak upřednostňuje návykovou látku před jinými činnostmi. Podobně jako návykové látky na náš mozek působí i sociální sítě. Odměna v podobě lajků, komentářů nebo rychlých zajímavých podnětů (krátká videa, reels) je intenzivnější než běžné podněty a náš mozek vyplavuje dopamin výrazněji více.

Sociální sítě na odpoutání pozornosti

Sociální sítě často používáme jako prostředek na odpoutání pozornosti a změnu nálady. Když se nudíme v tramvaji nebo na přednášce. Když se po dlouhém dni vrátíme domů a konečně se můžeme uvolnit. Nebo když nám hlavou běží různé obavy, které potřebujeme zahnat. Stačí otevřít sociální sítě a naši náladu mění k lepšímu stovky rychlých a intenzivních podnětů. Jakmile začneme scrollovat, dopamin rychle stoupá. Když telefon odložíme, jeho úroveň zase klesá. Náš mozek si to zapamatuje a ví, kde má rychlý a intenzivní přísun dopaminu hledat příště. A tak vzniká koloběh neustálého vracení se k sítím, i když bychom třeba rádi dělali něco jiného.

Co vyhledávání sociálních sítí ještě více posiluje?

Naše sebevědomí si budujeme v prostředí, které nás obklopuje. V tom jak o sobě přemýšlíme, a jaký vztah si k sobě budujeme, hraje již od dětství velkou roli naše okolí. V raném dětství hledáme ocenění a přijetí u našich rodičů a blízké rodiny. Průběhu dospívání a mladé dospělosti hrají velkou roli naši spolužáci a kamarádi. Na sociálních sítích je pocit přijetí lehko dosažitelný prostřednictvím lajků, komentářů, nebo přibýváním followerů. Být neustále oceňovaní našim okolím nebo dokonce lidmi, kteří nás neznají, je velmi příjemný pocit. Obzvlášť, když se nám ho v reálném živote tolik nedostává. To může posilovat návykovost sociálních sítí a touhu zažívat příjemné pocity stále častěji.

Pocity smutku osamělosti

Fotka z akce, kam nás nepozvali/y. Nebo reels s novou holkou/klukem, kterou/ého si našel bývalý jen chvíli po rozchodu. I když nás sociální sítě na první pohled s ostatními spojují, paradoxně mohou přispívat i k pocitu osamělosti a izolace. Jsme s nimi sice v kontaktu, ale většinou vidíme jen šťastné a dokonale vypadající momenty z jejich života. To v nás může vyvolat pocity smutku, že náš život tak není tak dokonalý. Nevypadáme tak skvěle jako ostatní. Nejsme tak oblíbení a šťastní jako oni. Nezvládáme toho tolik. A proto si můžeme připadat v našem nedokonalém životě osaměle. I když to často víme, je užitečné si zvědomit, že na sítích vidíme jen hezké, filtry upravené střípky ze života ostatních.

Prokrastinace a snížená produktivita

Studium na vysoké škole sebou nese zvýšené množství povinností a úkolů, které musíme dělat mimo vyučování a využívat vlastní sebedisciplínu na jejich dokončení. Někdy je ale povinností příliš, nebo nevíme jak na ně, a cítíme stres a obavy z neúspěchu. Uchýlíme se k prokrastinaci (nedobrovolnému odkládání úkolů). Sociální sítě jsou rychlým a dostupným způsobem, jak zahnat nepříjemné pocity spojené se školou. Sice stres krátkodobě sníží, ale protože je tak těžké se od nich odpoutat, vezmou nám velké množství času, který na dokončení úkolu potřebujeme. Úkoly pak často doděláváme pod ještě větším časovým tlakem a rizikem z toho, že je nedokončíme. I v případě, když před námi není důležitý deadline, čas strávený scrollováním většinou není zrovna produktivní.

Jak dostat svůj čas na sítích pod kontrolu?

  1. Zamyslete se, kolik času na sítích trávíte. Jste s tím spokojeni/y nebo byste chtěli/y něco změnit? Stanovte si cíl, kolik času chcete denně na sítích trávit, a kdy se jim v průběhu dne budete věnovat.
  2. Vyhraďte si čas, který budete trávit bez sociálních sítí. Může to být víkend, např. od pátku odpoledne do neděle večera, nebo například večer po 20:00. Pokud je to možné, dejte si oddych i od vašeho mobilního telefonu. Nezapomeňte ale říct vašemu okolí, že nebudete na příjmu, kdy by něco potřebovali/y.
  3. Chcete mít čas na sítích více pod kontrolou? Nastavte si budík a když zazvoní, aplikaci vypněte a věnujte se jiné činnosti.
  4. Vypněte si notifikace a kontrolujte upozornění ze sociálních sítích nárazově.
  5. Znesnadněte si přístup k sociálním sítím. Vymažte si aplikace z hlavní plochy nebo začnete používat aplikace na blokování sociálních sítí (např. Freedom nebo Rescue Time).
  6. Čemu byste se chtěli/y věnovat místo času, který trávíte na sítích? Sepište si seznam aktivit, které jsou pro vás důležitější, nebo z nich máte větší užitek. Místo chatování na sítích můžete např. pozvat někoho ven na procházku a povídat si osobně. Místo scrollování číst knihu nebo se podívat na zajímavý film.
  7. Používejte aplikace na time-management a naplánujte si do kalendáře činnosti, které jsou pro vás v daný den důležité. Když splníte to, co potřebujete, budete mít méně výčitek svědomí, že trávíte nějaký čas na sítích.

Máte stále problém limitovat svůj čas na sociálních sítích? Objednejte se k nám do poradny: Psychologická poradna – CIPS ČVUT

Telefon: (+420) 224 358 462
Studentský dům (vchod vedle polikliniky)
Bechyňova 3, Praha 6