Představte si situaci, že jdete ze zkoušky a máte pocit, že se vám celkem povedla. Už začínáte plánovat, jak to oslavíte, a jak se pak začnete soustředit na zkoušky další. Říkáte si „jo, asi to nebudu mít úplně na 100 %, ale mám to“. A pak přijde ta zpráva. Známka: Nedostatečná. Musíte zkoušku opakovat. Představte si, co by se s vámi v tu chvíli dělo, jaké emoce byste cítili. co by vás napadlo za myšlenky. Jak byste v tu chvíli reagovali…
Tato představa vám řekne, jakým způsobem se zvládnete vyrovnat s nečekaným a nepříjemným selháním. Lidé reagují různě. Někdo začne panikařit a hned se připravovat na další pokus. Někdo začne obvolávat všechny svoje kamarády a naštvaně vyprávět, jak je to nefér. Někdo se zavře do sebe a bude si vyčítat, že se měl připravovat více. 100 lidí bude mít 100 různých reakcí. Každá z reakcí vede k vypořádávání se s touto nepříjemnou zprávou. A každá reakce bude mít jiný výsledek, co se týče dalšího chování, prožívaných emocí, nebo třeba i pocitu vlastní hodnoty a vztahování se k druhým lidem.
Mindset
To, co naši reakci ovlivňuje, je mindset (nastavení mysli). Mindset je soubor přesvědčení o světě, o sobě, o druhých, které ovlivňuje naši interpretaci toho, co se kolem nás děje. Dává nám odpověď na otázky, jako např. „můžu věci ovlivnit, nebo jsou pevně dané?“ „jak je možné, že lidi kolem mě mají větší štěstí?“, „je svět spíše přátelským nebo hostilním místem?“ „mám nebo nemám talent?“. Odpovědi na tyto a další otázky hrají roli při zvládání životních příkoří, přijímání zpětné vazby, jestli se dokážeme učit z chyb… Zkrátka, to jaké máme nastavení mysli se bude promítat v našem chování a pocitu spokojenosti.
Psycholožka Carol Dweck přichází s rozlišením fixního a růstového mindsetu. Jedná se o škálu, kde růstové a fixní nastavení reprezentují extrémní hodnoty. Naprostá většina lidí se na extrémech nepohybuje a je někde blíže středu. Toto nastavení se v průběhu života mění a v různých oblastech se můžeme přiklánět více na jednu či druhou stranu (např. v pracovní a studijní sféře máme blíže k růstovému mindsetu, ale v oblasti vztahů jsme spíše fixně zaměření).
Pojďme si oba extrémy blíže představit:
Fixní mindset: Přesvědčení o neměnnosti schopností
Lidé s fixním mindsetem věří, že jejich inteligence, talent a další základní vlastnosti jsou pevně dané a nelze je významně změnit. Někomu bylo z hůry dáno a někomu ne. Tento pohled vede k vnímání úspěchů a neúspěchů na rovině osobnosti – Pokud se mi něco povede, tak jsem chytrý, a to je zkrátka moje charakteristika, ale pokud se mi něco nepovede, tak jsem „debil“ a selhal jsem. To znamená, že jakákoliv zpětná vazba se vztahuje na celou moji osobnost. Lidé s fixním mindsetem přímo potřebují slyšet pozitivní zpětnou vazbu a špatně snášejí tu negativní.
Fixní mindset tak vede k těmto postojům:
- Vyhýbání se výzvám: Výzvy jsou vnímány jako hrozba, která by mohla odhalit nedostatky. Například student, který věří, že není dobrý v matematice, se může vyhýbat náročnějším úlohám, aby se vyhnul možnému neúspěchu. Zároveň i student, který si myslí, že je dobrý v matematice se bude vyhýbat hodně náročným úlohám, protože by to mohlo znamenat, že není tak dobrý, jak si myslí.
- Snaha je zbytečná: Předpokládají, že pokud je potřeba vynaložit úsilí, znamená to nedostatek talentu, aneb, pokud mi něco nejde hned, tak to ani nebudu zkoušet. Například sportovec s tímto nastavením může věřit, že trénink nepovede k výraznému zlepšení jeho výkonu. Nebude zkoušet tolik nových úderů či technik, a bude se držet toho, v čem si myslí, že je dobrý.
- Ignorování zpětné vazby: Již zmíněná zpětná vazba hraje klíčovou roli v tom, jak se je člověk s fixním mindsetem spokojený sám se sebou. Kritika je vnímána jako osobní útok a často je odmítána. Například student může ignorovat konstruktivní zpětnou vazbu od vyučujícího, protože ji chápe jako útok na svou osobu. Bude tedy naštvaný, zklamaný a ani se z kritiky nic nenaučí.
- Pocit ohrožení úspěchem ostatních: Pokud věřím, že na svých talentech nemůžu pracovat a není v mé moci je rozvíjet, tak úspěch někoho druhého je ohrožující. Znamená to, že je prostě lepší, má větší talent. Já s tím nic nezmůžu a nikdy se mu nevyrovnám. Tento postoj je velmi demotivující a vede k vyhýbavému chování. To je často vidět u změn prostředí. Například přechod z gymnázia na vysokou školu. Student, který byl na střední v celé třídě mezi nejchytřejšími, tak se najednou ocitne v prostředí vysoké školy, kde je celá řada chytrých lidí. Pokud má student fixní mindset, tak si bude připadat nepatřičně, nesebevědomě a začne si říkat, že na VŠ nemá co dělat.
Jak vidno, fixní mindset sebou nese celou řadu překážek pro osobní růst. Ale nic není černobíle. I fixní mindset má své výhody. Například přináší jakousi stabilitu a specializaci na konkrétní oblast. Pokud věříme, že máme talent v jedné konkrétní oblasti, tak budeme dělat co to je půjde, abychom potvrdili, že to je pravda. Další výhodou fixního mindsetu je to, že šetří energii. Neustále se něco učit a rozvíjet se je energeticky náročné. S fixním mindsetem se člověk nebude pouštět do velkého množství projektů a bude se moci zaměřit na jednu konkrétní oblasti.
Růstový mindset: Víra v rozvoj schopností
Pokud máte růstový mindset, pak věříte, že své základní schopnosti lze měnit prostřednictvím úsilí, učení a vytrvalosti. Úspěch není způsoben talentem, ale tvrdou prací. Tento přístup podporuje otevřenost k novým zkušenostem a ochotu čelit výzvám. I zde hraje důležitou roli zpětná vazba, ale spíše v pozitivním slova smyslu – je brána jako podnět ke zlepšení svých dovedností.
Růstový mindset vede k těmto postojům:
- Přijímání výzev: Výzvy jsou vnímány jako příležitost k růstu. Student s růstovým mindsetem se při rozhodování mezi lehčím a těžším kurzem přihlásí spíše do náročnějšího, aby rozšířil své znalosti.
- Vytrvalost tváří v tvář překážkám: Překážky jsou považovány za dočasné a překonatelné. S dostatečným úsilím je možné překonat téměř všechno. Například začínající podnikatel může čelit neúspěchu svého prvního projektu, ale místo aby to vzdal, poučí se z chyb a začne znovu. A znovu. A znovu.
- Učení se z kritiky: Zpětná vazba je vnímaná jako cenný nástroj pro zlepšení. Lidé s růstovým mindsetem zpětnou vazbu vyhledávají a nic jim neudělá větší radost, než když dostanou konstruktivní kritiku a několik tipů, co příště udělat jinak a lépe. Například herci tyto připomínky využívají k tomu, aby byl jejich projev přirozenější.
- Inspirace úspěchem ostatních: Úspěchy druhých jsou zdrojem inspirace a poučení. Pohled na někoho úspěšného povede ke zvýšení motivace s cílem se naučit něco nového. Začínající spisovatel může studovat díla úspěšných autorů, aby se naučil nové styly psaní. Student v prvním ročníku studia se může učit různé strategie učení, které fungovali jeho starším spolužákům.
Zkrátka, růstový mindset nám umožňuje k životu přistupovat s otevřenou myslí. Jak už napovídá jeho název – vede nás k růstu. Díky němu jsme flexibilnější při hledání řešení, odolnější při překážkách a skromnější při našem úspěchu. Ale rozhodně si nemysleme, že růstový mindset je nějaký všelék. Vždy je potřeba tato přesvědčení podtrhnout chováním, úsilím, dřinou. Což nás upozorňuje i na nevýhody růstového nastavení: Máme zvýšené riziko přetížení. Touha po neustálém zlepšování může vést k vyčerpání a nespokojenosti se současným stavem. Zároveň, někdy je zkrátka lepší varianta se vzdát. Nezkoušet stejnou věc stále dokola.
Jak ovlivnit svůj mindset
Dobrá zpráva je, že svoje nastavení mysli můžeme do velké míry měnit. Jen si vzpomeňte, jak jste nad světem přemýšleli 5 let zpátky. Naše zkušenosti, nové znalosti nebo třeba světové události vedou k tomu, že se náš pohled na okolní realitu proměňuje. S určitým úsilím a tréninkem dokážeme svůj pohled na svět ovlivnit. Může to nějakou dobu trvat. Někdy se to nemusí dařit hned. Ale možné to je.
Jak na to:
První krok je se zamyslet, jak bychom to vůbec chtěli mít. Co je ten kýžený stav. Jak bychom nad věcmi chtěli přemýšlet, jak bychom je chtěli vnímat. Na chvíli dejte stranou všechny překážky, všechny myšlenky, které vám říkají, proč to tak nejde. Jen si představte, jak byste chtěli umět reagovat na zpětnou vazbu. Jak byste chtěli reagovat na neúspěchy. Jaký byste chtěli mít postoj k výzvám a úspěchům ostatních lidí. V této představě se můžete i zamyslet, jestli znáte někoho ve vašem okolí, kdo to tak má, nebo se tomu blíží. Co dělá jinak? Co se od něj můžete naučit?
Jakmile budete mít tuto představu, může následovat druhý krok: Zamyslet se, co je úplně ta nejmenší věc, kterou můžete teď udělat, abyste se vaší představě přiblížili. Nepředstavujte si nic velkého, nic těžkého, nic náročného. Opravdu jen to nejmenší. Jenom ten první miniaturní stavební kámen, který můžete udělat ještě dneska. Pokud na to dneska nemáte chuť a sílu – najděte něco menšího, na co sílu mít budete. A tento krok můžete opakovat každý den. A časem poznáte rozdíl.
Tyto dva kroky zní velmi jednoduše, ale mohou být pracné a výsledek nemusíte vidět okamžitě. Proto jsou i jiné možnosti, jak se svým mindsetem pracovat. Určitě doporučuji se dále vzdělávat. Můžete se na příklad podívat na toto video: Růstový mindset jako základ seberozvoje, nebo si přečíst knížku Mindset od Carol Dweck.
Můžete také přijít do psychologické poradny CIPS nebo na koučování. Tyto činnosti vám mohou pomoci na svém mindsetu pracovat.